Jaký je rozdíl mezi psychoterapií a psychoterapeutickým poradenstvím?  

V ČR stále neexistuje legislativa upravující podmínky pro psychoterapii. To a mnoho dalších faktorů způsobuje terminologickou nejednoznačnost a hlavně, pro ty, kteří hledají odbornou pomoc, velkou zátěž při rozhodování koho požádat o pomoc.

Základní podmínkou pro psychoterapii i psychoterapeutické poradenství je, že terapeut má absolvovaný a úspěšně ukončený pětiletý sebezkušenostní výcvik v trvání minimálně 500 hodin. Další podmínkou je absolvování minimálně 100 hodin vlastní individuální terapie a minimálně 80 hodin práce pod zkušenějším kolegou. 

Zatímco lékaři a absolventi jednooborové psychologie mohou po absolvování výše uvedeného nabízet "psychoterapii", ostatní terapeuti, absolventi humanitního směru (např. sociální práce, pedagogika, andragogika, absolventi dvouoborové psychologie atp.) by měli nabízet tzv. "psychoterapeutické poradenství".

Zbytečná byrokracie nebo relevantní důvod?

Každá regule má své, vcelku logické opodstatnění. Je nezpochybnitelné, že lékaři mají jiné penzum odborných znalostí lidského těla, než např. pedagogové. A zcela jistě jsou klienti, u kterých je vhodné, aby byly v péči psychoterapeuta, který bude rozumět nejen jejich duševním obtížím, ale také lékařské zprávě, lékům, které klient užívá se všemi jejich důsledky, možnostmi i vedlejšími účinky.

Na druhé straně je v mnoho lidí, kteří potřebují psychoterapeutickou péči a takto vysoce specializovaná lékařská péče není nutná.

Z pohledu psychoterapie není rozdíl, zda jste zrovna na psychoterapii, nebo psychoterapeutickém poradenství.

Psycholog je absolvent oboru psychologie, s titulem Mgr., V praxi rozlišujeme především klinické psychology, poradenské psychology, školní psychology, policejní psychology, dopravní psychology, sportovní psychology. V léčbě duševních poruch psycholog využívá především psychologických prostředků, zejména psychoterapeutický rozhovor, nácviky, hypnózu apod. Pouze klinický psycholog (stejně jako psychiatr) může diagnostikovat duševní poruchy dle mezinárodní klasifikace nemocí. 

Psychiatr je absolventem lékařské fakulty, s titulem Mudr. , který postgraduálně získal atestaci z psychiatrie. Psychiatr zajištuje péči primárně na biologické souvislosti duševních poruch z lékařského hlediska. V léčbě duševních poruch psychiatr využívá především farmakoterapie. Psychiatr může mít atestaci z psychoterapie, tedy může být souběžně psychoterapeutem.

Psychoterapeut je absolvent humanitního směru se zaměřením na pečující profese, s titulem Mgr., který splnil komplexní akreditované psychoterapeutické vzdělání obsahující pětiletý sebezkušenostní výcvik k některém z terapeutických směrů, individuální terapii a supervizi dle stanovených počtů hodin. Psychoterapeut nemůže diagnostikovat, ani předepisovat léky. Jeho práce spočívá ve vedení psychoterapeutického rozhovoru s možností nácviku dovedností. Psychoterapeut léčí slovem.

Spolupráce mezi psychoterapeuty, psychiatry je častá a vhodná. Psychoterapie a medikace se mohou vzájemně doplňovat.